SEO webu sledují SEO nástroje.cz
noname

Bernard Lietaer a budoucnost peněz II. část


Trend druhý - Přesun kapitálu a výroby do levnějších zemí

V kapitalistickém systému, nebo chcete-li v tržním hospodářství přežije ten, kdo dokáže své výrobky, nebo služby prodat za cenu vyšší než jsou vstupní náklady. Pokud vyrábím třeba televize a vyrábím je v Americe, pak budu těžko konkurovat levnějšímu výrobci z Asie. To je známá věc. Abych byl konkurenceschopný, pak musím buď vybudovat image značky a prodávat svým zákazníkům právě značku, byť i za vyšší peníze, nebo přesunout aspoň část výroby tam, kde vyrábí konkurence.

Úbytek pracovních míst, vysoká nezaměstnanost

Zoufalkyně Dnes už málokdo trvá na nějaké značce, rozhodující je vždy cena. A tak došlo k masivnímu přesunu výroby téměř všeho do Asie, což je jeden z důvodů současné hospodářské krize. Lidé přicházejí o práci a nová pracovní místa nevznikají. Lidé přestávají splácet hypotéky, klesají ceny nemovitostí a nové úvěry je obtížné získat, protože lidé jsou bez práce a úvěr nedostanou. Nejvíce se krize zatím projevuje v USA a v bohatých západních zemích. Nicméně postupuje i k nám, kde je cena práce daleko nižší. Asii nedokáže konkurovat nikdo. Přesun výroby do jiných zemí je krátkozraké chování a je způsobeno zrušením dovozních cel, globalizací, rozdíly v hodnotě národních měn, pracovních podmínek atd. Země už si nechrání své trhy, přitom je to v rozporu s jejich zájmy. K těmto změnám došlo pod tlakem nadnárodních korporací, kterým jediným také tato situace vyhovuje. Došlo tím ale k nevratné likvidaci celých odvětví v tradičních státech, za příklad nechť poslouží výroba textilu.

Trend třetí - Nástup nových technologií a zvyšování produktivity práce

Zatímco krátce po válce dokázalo třicet tisíc zaměstnanců Mercedesu vyrobit třicet dva tisíc vozů, dnes stejné množství vozů vyrobí čtyři tisíce zaměstnanců. Dříve účtárna ve větší společnosti měla dvacet zaměstnanců, dnes stejnou práci za pomoci počítače udělá zaměstnanců pět. Ještě poměrně nedávno měl každý zemědělec sotva pár kravek a malé hospodářství, které tak akorát uživilo jeho čtyřčlennou rodinu. Dnes čtyřčlenná parta zemědělců uživí stovku lidí. Mohl bych pokračovat do nekonečna, asi to není nutné.

Přibývá lidí, kteří pracovat chtějí ale nemohou

Lidské práce je potřeba stále méně, to platí již od dob průmyslové revoluce. Dnes se ten trend pouze zrychluje, k obsluze výrobních linek je potřeba stále méně a méně lidí. Stejně tak v zemědělství, ve stavebnictví. Na jednu stranu je dobře, že se lidé nemusí tolik fyzicky namáhat, jenže problém je naprosto zřejmý. V současném systému je práce jediná možnost, jak získat peníze. Pokud práce není, pak nejsou ani ty peníze. A práce jak jsme si již dříve připomněli permanentně ubývá. V Evropě již je dvacet tři milionů lidí bez práce, lidí kteří pracovat chtějí, ale nemají kde. Velmi brzy se velká část z nich ocitne bez prostředků, absolutně závislá na dobré vůli státu.

To je situace, která právě probíhá a nelze se jí při současném nastavení systému vyhnout. Odborníci na tuto situaci neexistují, ještě nikdy před tím nenastala. Je paradoxní, že peníze jako prostředek směny, které samy o sobě nemají žádnou hodnotu a mohou být devalvovány ze dne na den, jsou za tuto situaci částečně zodpovědné. Bernard Lietaer vidí východisko v zavádění komplementárních měn, němečtí ekonomové Werner Götz a Christian Gelleri, zase v zavedení minimálního příjmu každému člověku, ať pracuje či ne. Příjem nutný k zajištění základních potřeb člověka, jako je jídlo a bydlení. Vycházejí z myšlenky, že každý člověk na světě má právo na důstojný život, nehledě na to jak schopný, či neschopný je. Pokud bude mít chuť si vydělat nějaké další prací, může si svůj životní standard zvýšit. Připravujeme podrobnosti.

Trend čtvrtý – Stárnutí populace, důchody, zdravotnictví

To je poslední a čtvrtý aspekt krize. Věc na kterou upozorňují ekonomové již dlouhou dobu. Přibývá lidí v důchodovém věku. Lidé v důchodovém věku již peníze pouze spotřebovávají a to v daleko větším měřítku, než lidé mladí. Mimo důchodů, obvykle vyžadují zdravotní péči, která bývá velmi nákladná.

Při současném kapitalistickém nastavení systému jsou možnosti států postarat se o staré občany velmi omezené. Státy jsou velkými korporacemi tlačeny k tomu, aby vybíraly co nejnižší daně, pod heslem konkurence schopnosti ekonomiky. Státy i v ideální situaci, kdy je mladých pracujících lidí dostatek nemají příliš možností jak rozpočet vylepšovat. V situaci, jako je tato, kdy díky krizi velké množství lidí přichází o práci a výběr daní se snižuje, začíná být opravdu dusno. Důchody, sociální dávky, zdravotnictví, podpora v nezaměstnanosti – to vše státy nyní táhne ke dnu spolehlivěji, než obrovský balvan.

Byla finanční krize způsobena pouze nenasytností bank?

dollars Ačkoliv je finanční krize za námi, její pokračovatelka hospodářská krize nabírá na obrátkách. Nezaměstnanost stoupá, podíl splácených úvěrů klesá, množství nových úvěrů klesá také. Lidské zdroje se přesunuly z výrobních závodů do služeb. To je trend, který již před téměř dvaceti lety začali pozorovat v USA a tak vláda Spojených států přišla s plánem levných úvěrů pro každého, každý si mohl pořídit hypotéku a postavit dům. Kam to vedlo, vidíme velmi dobře. Ceny nemovitostí to zvedlo do neuvěřitelných výšin, banky půjčovaly peníze na sto procent hodnoty takto nadhodnocených domů a následně pak krachovaly, nebo byly za ceny obrovských státních dotací zachráněny. Lidé přišli o své nemovitosti, peníze, které spláceli jsou ztraceny. Finanční krize byla způsobena špatně nastaveným systémem, nenasytnost některých finančních institucí jí jenom napomohla.

Teď se naplno projevují ostatní trendy, jak byly vyjmenovány. Kudy z toho ven?

Některé z odpovědí naleznete zde na webu Cesta z krize.

Zpět na Bernard Lietaer a budoucnost peněz

 


Mohlo by vás zajímat:

Koho se dotkne krize? Krev, pot a slzy pro každého.


Z posledních zpráv z tisku mám pocit, že nejhorší je za námi, jen ta nezaměstnanost nám ještě poroste. Ale jinak se vlastně nemáme čeho obávat. To je přinejmenším zajímavé tvrzení, že? Tak trochu rozporuplné.
Více zde

Sociální pojištění a odvody za rok 2007. Nežádejte o vrácení, nevyplatí se to!

09.01.2010
Hodně se o tom teď mluví a diskutuje. Odvody sociálního pojištění, které stát obdržel v první polovině roku 2007 údajně neměly být odvedeny a státu díky díře v zákonům nenáleželo nic.
Více zde
 

Je cesta z krize na obzoru, nebo se teprve teď máme na co těšit?


Peníze, monetární politika, inflace, deflace a finanční krize – to jsou pojmy které spolu úzce souvisí. Abychom je mohli lépe pochopit, musíme se vrátit do roku 1971.
Více zde

Finanční krize II. Co se vlastně děje?


Fakta jsou jasná. Nezaměstnanost stoupá ruku v ruce s tím, jak se snížila poptávka po zboží.
Více zde
 

Reklama

Pokud si přejete poslat nám vzkaz, můžete tak učinit zde:

Kontakt: info(zavináč)cestazkrize.cz