SEO webu sledují SEO nástroje.cz
noname

Je šrotovné efektivním nástrojem pro řešení hospodářské krize?


Úterý 10. listopad 2009 07:28

Fabia sleva Ta hrstka ekonomů, která kdysi hlásala, že předimenzovaná orientace českého průmyslu na odvětví automotive může v budoucnu působit jako časovaná bomba, jistě nyní se zadostiučiněním pokyvuje hlavou. Finanční krize se skutečně nejvíce odrazila v automobilovém průmyslu. Lidé, znervóznění nejistými ekonomickými prognózami, se začali obávat budoucnosti a odložili nákup nadstandardních předmětů, kterým nový automobil bezesporu je. Automobilky zprvu horentně ujišťovaly veřejnost, že jich se krize nedotýká. Po týdnu přiznaly, že propustí agenturní pracovníky a omezí přesčasy. Po měsíci se jim začala podlamovat kolena a padly první výpovědi. Po nich následovaly další. Nepřežily podniky se slabou úrovní vrcholového managementu, byť se jejich ředitelé holedbali, že za nic nemohou a sváděli vše na nepříznivou situaci na trhu, aniž by přiznali, že neměli v podniku nastavené plány pro uplatnění krizového managementu.

Pod tlakem firem žádajících rychlá řešení se vlády některých zemí uchýlily k zavedení protikrizového opatření v podobě finanční prémie při likvidaci starého a koupi nového automobilu (v současně době šrotovné platí ve 13 zemích světa – v případě, že nepočítáme další čtyři země, kde byly peníze na šrotovné již vyčerpány). Šrotovné zavádí i Česká republika. Ve středu 9. 9. 2009 bylo prezidentské veto přehlasováno 101 hlasy Poslanecké sněmovny a Zákon o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, který mimochodem zavádí i šrotovné, dostal zelenou.

Co k tomu dodat? Namísto toho, abychom nechali ekonomiku, ať si sama vylíže rány i za cenu zpomalení jejího růstu, snažíme se za každou cenu udržet umělé tempo, což může vést k nepříznivému dopadu na hospodářský růst naší země. Stačí si jen selským rozumem spočítat, že lidé, kteří nadšeně využijí příspěvek na nákup nového automobilu, byť o novém automobilu uvažovali až napřesrok či za dva až tři roky, si jej pořídí již dnes, staré nechají sešrotovat a automobilkám radostně povyskočí zákaznické objednávky. Je nasnadě položit si otázku: Kdo si koupí auto za dva roky, když ti, co o koupi uvažovali, si jej pořídili již nyní? A obměňovat vozový park v krátkých časových úsecích není ani v západních zemích standardem, byť koupě nového automobilu v jedné rodině je frekventovanější než u nás. Je tedy zřejmé, že za 2 roky vznikne v oblasti poptávky na trhu mezera, která se bude zvětšovat přímo úměrně s chybějícím kupním potenciálem. Ti co nakoupí dnes, budou na trhu chybět. Jde jen o posunutí černé díry do nedaleké budoucnosti.

Výše šrotovného v ČR bude činit 30 000 Kč, dosáhne na něj vlastník nejméně 10 let starého vozidla, které má na sebe přihlášené min. 2 roky, přičemž starý automobil musí nechat sešrotovat a odhlásit z registru. Šrotovné se bude týkat pouze nových vozů s cenou do půl milionu korun a s emisemi C02 nižšími než 160 gramů na 1 kilometr. Připomeňme, že prémie za sešrotování starého vozidla není nijak závratná, neboť i v současné době dohadováním a smlouváním s prodejcem dosáhnete snížení ceny o desítky tisíc, bezplatné poskytnutí klimatizace či jiné výbavy zdarma. Ceník automobilek je pouze orientační a záleží na každém prodejci, kam až se slevami půjde, aby pro něj zisk byl dostačující.

Šrotovné přispěje k dalšímu zadlužování středních vrstev obyvatelstva, kteří navnaděni možnou úsporou v podobě státní 30tisícové subvence, využijí půjček na nové automobily. Na Slovensku je spousta lidí, kteří využili šrotovné jen „částečně“, tozn. nechali zlikvidovat své staré auto a s kupónem v ruce posléze zjistili, že na nové nemají dostatek finančních prostředků. Taktéž se hromadí případy těch, kteří auta zakoupená se šrotovací prémií odstavují do autobazarů, jelikož přecenili své možnosti splácení leasingu.

Nutno přiznat, že šrotovné má kladný dopad na obměnu staršího vozového parku, na bezpečnost na silnicích, na lepší životní prostředí. Na druhou stranu náklady na výrobu jednoho nového auta (energie, kovy, plasty aj.) a náklady na zlikvidování starého vozidla jsou daleko vyšší ekologickou zátěží (přesné výsledky výzkumu pro posouzení environmentálního a ekonomického přínosu šrotovného přednese autorka na Mezinárodní doktorské vědecké konferenci INPROFORUM 2009, která se koná 5.-6. listopadu v Českých Budějovicích).

Šrotovné na sebe bere status DVOJSEČNÉ ZBRANĚ. Kupující, kteří budou k nákupu nového automobilu vybičováni pod vidinou šrotovného a uskuteční plánovanou investici o pár let dříve, než původně plánovali, zákonitě odloží nákup ostatních movitých či nemovitých předmětů (tzv. trade-off). Šrotovné tedy pomůže automobilovému průmyslu (byť krátkodobě) a uškodí jiným odvětvím. Krizi jakoby přelijeme z jednoho odvětví na jiné. V této fázi šrotovné vytvoří kontraproduktivní efekt, jenž naší ekonomice zasadí další hospodářský políček.

Ve své podstatě má tedy šrotovné krátkodobý a diskriminační efekt, což by nebylo tak děsivé zjištění jako to, že bude mít navíc i negativní dopad na naši ekonomiku silně orientovanou na automobilový průmysl. To ale pocítíme až za pár let, kdy dominový efekt finanční krize, kterou se podaří utlumit díky protikrizovým balíčkům, začne ve větší přívalové vlně strhávat podniky jako domečky z karet.

Poučme se historií a zjistíme, že krize přicházely a odcházely. Nutno podotknout, že za sebou zanechávaly nové myšlenky, nápady, inovační zlepšení či posunutí starých paradigmat. Nejhorší co může pro rozvoj člověka být, je spokojenost se sebou samým. Jen ti, co neustále po něčem touží a vyvíjejí úsilí k získání a dosažení určitých cílů, jsou hnací sílou ekonomiky.

Se současnou ekonomickou recesí se automobilové firmy musejí vyrovnat samy, a to snižováním nákladů, zvyšováním efektivity, zkvalitňováním a rozšiřováním svých nabídek, větším důrazem na přidanou hodnotu nebo investicemi do výzkumu a vývoje úsporných technologií, které jsou nezbytné pro jejich konkurenceschopnost. Optimálním stavem pro českou ekonomiku by mělo být stabilní fungování široké škály malých podniků než preference krátkodobých zájmů několika velkých automotive společností se silným lobbistickým zaměřením.

Potěšil mě názor Roberta Hafta v jedné internetové diskusi, který napsal: „Místo šrotovného by se měly tyto prostředky vynaložit na výzkum nového alternativního paliva, nejlépe na nahrazení nové hnací jednotky za tu dnešní, vždyť spalovací motor byl vynalezen v 19. STOLETÍ! A za tu dobu se změnilo na motoru jen to, že spaluje méně, ale finančně neustále dráž!“

Některé z nás krize vybičuje k vyšší výkonnosti, ke změně zaměstnání, k hledání nových podnikatelských příležitostí, k rekvalifikacím, k postavení se novým výzvám čelem atd… Možná se krizi podaří přiblížit nás k větší skromnosti. Nezpomalí se jen růst ekonomiky, ale i našeho hektického života a dokážeme si uvědomit i jiné hodnoty než jsou jen hmotné statky.

Nepotřebujeme přece plazmovou televizi z prospektu, obejdeme se bez nového mobilního telefonu, když ten starý je stále funkční, nepotřebujeme nové módní oblečení, nový kus nábytku, nový automobil aj. Potřebujeme jen vzájemnou toleranci a slušné rodinné zázemí. Rozhlédněme se kolem sebe a s rukou na srdci si přiznejme, kolik těch věcí kolem nás je naprosto zbytečných a zavánějících konzumním způsobem života.

Ing. Růžena Míková

předsedkyně NEZÁVISLÉ ARBITRÁŽNÍ ASOCIACE, s. r. o.


Zpět na komentáře a názory


Rádi byste nám napsali svůj názor na tento článek? Můžete to učinit zde info@cestazkrize.cz

Cesta z krize - Finanční a hospodářská krize