SEO webu sledují SEO nástroje.cz
noname

Komplementární měna II. část - Příklady měn

28. ledna 2009 13:00

Nejběžněji používanou doplňkovou měnou je americký LETS systém se svými Zelenými dolary . Funguje na principu „odpracuj jednu hodinu a výměnou si jednu hodinu vyber“. Použití je velmi jednoduché. Zaregistrujete se do systému a vyberete si z nabídek práce. Odpracujete určitý počet hodin, za které nedostanete zaplaceno, ale později, až je budete potřebovat si je zase můžete vybrat od jiného člena systému.

Money Příklad. Mám rodiče ve městě, které je od mého vzdálené 200 km. Rodiče jsou již staří a potřebují udělat nákupy, posekat zahradu, doprovodit k lékaři. Vzhledem k tomu, že bydlí příliš daleko ode mně, potřebuji aby mi někdo pomohl. Někdo, kdo žije poblíž mých rodičů a kdo je členem systému LETS. Na oplátku já zase pomůžu někomu, kdo je potřebný v místě mého bydliště. Jednoduché a geniální. Takový systém pro Vás v současné době připravujeme. Bude se jmenovat Hodina za Hodinu a měl by být k dispozici během března 2009.

Na mnoha místech se používají tištěné doplňkové měny. Nejpoužívanější takovou měnou je Švýcarský WIR. Dále existují Ithacké hodiny, Tlaloc, ROCS a další. Připravujeme podrobnosti o těchto měnách.

V České republice máme také jednu takovou komplementární měnu. Velice úspěšnou a hojně používanou. Jsou to tolik poslední dobou propírané „stravenky“, neboli poukázky na odběr zboží v určité hodnotě. Slouží k placení obědů, případně k nákupu potravinářského zboží. Jsou to ty stravenky které tak leží v oku našemu ministerstvu financí jako nesystémový prvek. Domníváme se, že to je poměrně efektivní nástroj na boj s krizí, nevyžadující přílišné zásahy do zákonů a ani myšlení lidí.

Náš názor je, že namísto zrušení by měla existovat podpora z vyšších míst tomuto druhu platidla.

Proč? Co by to komu přineslo?

Přínos komplementární měny pro stát


Řekněme že by firmy dostaly možnost vyplácet část mzdy ve stravenkách. V současné době existují přesně stanovená omezení pro vyplácení stravenek. Až 55% z ceny stravenky si může zaměstnavatel odečíst z daňového základu. Zaměstnanec si 45% stravenky musí hradit sám.

Co dál? Co by se stalo kdyby mohl zaměstnavatel vyplácet část mzdy ve stravenkách? Řekněme, že zaměstnanec pobírající průměrnou hrubou mzdu 23.000,- Kč dostane v současné době 17.905,- čistého. Co by se stalo pokud by dostal 30% této mzdy ve stravenkách?

Superhrubá mzda činí 30.820,- Kč. Státu plyne na daních celkem 12.915,- Kč. V případě, že by zaměstnavatel vyplácel stravenky ve výši 30% mzdy, na které se nevztahuje nutnost platit sociální a zdravotní pojištění a jsou osvobozené od daní to je 23000x0,7= 16100. Tzn., že třicet procent mzdy by bylo nezdaněno. Superhrubá mzda by se tedy vypočítávala ze základu 16.100 Kč. Zaměstnanec by dostal 13.158,- Kč a 6.900,- Kč ve stravenkách. Stát by na daních získal celkem 8.416,- Kč. Což je propad o 4.499,- Kč, v procentech o 34,8%.

Proč by to stát tedy měl dělat? Z jednoduchého a velmi silného důvodu. Jak jsme již dříve spočítali zde tak jeden propuštěný zaměstnanec bude pro stát znamenat propad v příjmu 12.915,- na daních a 12.650,- na podpoře v nezaměstnanosti. Celkem tedy 25.565,- Kč. Výhodnost tohoto „byznysu“ je tedy nasnadě. Místo aby stát byl nucen vyplatit 25.565,- propuštěnému zaměstnanci, tak získá 8.416,- Kč na daních díky tomu, že náklady na zaměstnance klesnou a ten si své místo udrží. Přínos je tedy naprosto zřejmý. Namísto ztráty ve výši 25.565,- Kč stát vybere 8.416,-Kč.

Ještě je možné udělat variantu, kdy by zaměstnanec odváděl daně i ze svého příjmu ve stravenkách. V tom případě by zaměstnanec dostal 11.005,- Kč na účet, ve stravenkách 6.900,- a stát by obdržel na daních o 2.153,- Kč více. Tedy celkem 10.569,- Kč.

Variant je mnoho a záleží jen na tom která varianta by se ukázala v praxi nejpřijatelnější.

Jsme velmi skeptičtí k tomu, že by se stát k tomuto opatření odhodlal. Nicméně se pokusíme udělat vše pro to, aby se o tomto řešení vedoucí činitelé dozvěděli. Koneckonců není nutné, aby se stát vůbec nějakým způsobem na tomto navrhovaném řešení podílel. Je to jen na nás, jestli budeme schopni tento model přijmout a akceptovat. Popis výhod tohoto systému je popsán dále.

Stravenky jako takové jsou podle účetní definice cenina. Pokud se firma se zaměstnancem dohodne, že část výplaty se bude vyplácet touto ceninou, nikdo jim to nemůže zakázat! Dokud stravenky budou existovat ovšem. Je tedy nutné je zachovat (vřelé díky odborům a jiným iniciativám) a akceptovat je.

Komplementární měna III. část - Výhody pro ekonomiku   

 


Mohlo by vás zajímat:

Koho se dotkne krize? Krev, pot a slzy pro každého.


Z posledních zpráv z tisku mám pocit, že nejhorší je za námi, jen ta nezaměstnanost nám ještě poroste. Ale jinak se vlastně nemáme čeho obávat. To je přinejmenším zajímavé tvrzení, že? Tak trochu rozporuplné.
Více zde

Sociální pojištění a odvody za rok 2007. Nežádejte o vrácení, nevyplatí se to!

09.01.2010
Hodně se o tom teď mluví a diskutuje. Odvody sociálního pojištění, které stát obdržel v první polovině roku 2007 údajně neměly být odvedeny a státu díky díře v zákonům nenáleželo nic.
Více zde
 

Je cesta z krize na obzoru, nebo se teprve teď máme na co těšit?


Peníze, monetární politika, inflace, deflace a finanční krize – to jsou pojmy které spolu úzce souvisí. Abychom je mohli lépe pochopit, musíme se vrátit do roku 1971.
Více zde

Finanční krize II. Co se vlastně děje?


Fakta jsou jasná. Nezaměstnanost stoupá ruku v ruce s tím, jak se snížila poptávka po zboží.
Více zde
 

Reklama

Pokud si přejete poslat nám vzkaz, můžete tak učinit zde:

Kontakt: info(zavináč)cestazkrize.cz